O co jde satanovi - místnost vzývání bohů

Vloženo: 27.07.2012
Zhlédnuto: 11961x
Témata: Biblická fakta

Tisk

V mládí se Roger Morneau téměř připojil k tajnému řádu uctívání duchů. Tito lidé tvrdili, že patří mezi "elitu" a nazývali se Luciferovými služebníky. Než však došlo jeho definitivnímu zapečetění, začal studovat se svým spolupracovníkem Bibli a tak se dostal k pravdě dříve, než byl zatažen do temných sil. Nyní se můžeme podívat na zajímavé prohlášení od někoho, kdo byl chvíli na druhé straně... Žel nejen tento dokument ale i Bible nám potvrzuje, kdo koná všechno zlo a lidské utrpení na této planetě. Satan se chopil své moci, svádí celý svět tak, jako svedl lží Adama a Evu a přitom všechno svádí na milujícího Boha a Ježíše Krista, který pro vaší záchranu obětoval svůj vlastní život a brzy přijde pro své věrné ve velké slávě a moci. Bůh není takový, jak ho církev představila, tyran dožadují se odpustků a vlastních zásluh k tomu, abychom mohli být spaseni, či libující si ve věčném utrpení v  hořícím pekle. Je to Bůh lásky a milosrdenství, který stále trpělivě čeká až vezmeme Bibli - Jeho slovo a začneme Ho poznávat takového, jaký doopravdy je.

2.Korintským 2,11 - abychom nebyli oklamáni od Satana; vždyť jeho úmysly nám nejsou neznámy.

Když jsme navštívili místo vyznavačů duchů potřetí, informoval nás Jiří, že bude přítomen satanův kněz, velekněz jejich společnosti. Vrátil se právě ze své cesty po USA. Jiří byl přesvědčen, že nás kněz přijme a dovolí nám navštívit i jejich svatyni.

Po příchodu jsme byli představeni několika lidem, které jsme doposud neznali. Rozmlouvali jsme i s několika přítomnými, kteří nás pozdravili. Pak vešel dovnitř velekněz, pozdravil přítomné, potřásl jim rukou, prohodil s každým několik slov a zamířil k nám. Jiří mu řekl: “Pane veleknězi, rád bych vám představil dva milé muže.” Během následujícího rozhovoru nás několikrát překvapil. Když například Jiří poznamenal, že jsme byli u námořnictva, jmenoval velekněz lodi, na kterých jsme sloužili. Dodal ještě několik podrobností, které kromě Rolanda a mne nemohl nikdo jiný vědět. Udělalo to na nás hluboký dojem. Pak se s námi rozloučil, a přitom poznamenal, že by si s námi rád ještě během večera pohovořil.

Z jeho slov i z celé jeho přítomnosti vyzařovalo něco nevysvětlitelně tajemného. Měl pronikavý zrak, byl holohlavý, a když mluvil svým hlubokým hrdelním hlasem, bylo možno vycítit ironii. Impozantní byl jeho mohutný vzrůst. Myslím, že byl tak robustní jako zemřelý generál Charles de Gaulle.

Když byla pronesena celá řada chvalořečení bohům, opět za námi velekněz přišel, aby si s námi přátelsky pohovořil. Řekl nám, že mu bohové o nás hodně řekli a že si přejí, aby náš život mohli obohatit pomocí darů.

Jakmile odešla většina lidí, pozval nás, abychom navštívili svatyni duchů.
Po schodech jsme se dostali do přepychově zařízeného sálu, který byl dekorován skutečnými mistry. Vysoké koberce tlumily kroky, aby pak smysly člověka zaujala tichá, povznášející hudba. Nejvíce mne však uchvátily olejomalby. Kolem sálu na stěnách viselo asi 75 obrazů velkých 120 na 70 centimetrů. Jelikož nás kněz vyzval, abychom mu kladli jakékoliv otázky, zeptal jsem se: “Kdo jsou ty vznešené osoby na obrazech?”

“Jsou to bohové, o kterých jste slyšeli v chvalořečeních. Jsou to hlavní poradci, kteří vládnou legiím duchů. Zjevili se nám ve viditelné podobě, abychom je mohli vyfotografovat. Pak jsme je nechali namalovat. Poněvadž si zasluhují úctu, nechali jsme jim zhotovit pod každý obraz malý oltář, aby jim při bohoslužbě lidé mohli zapálit svíčku, obětovat kadidlo a vykonávat obřady.”

Potom jsme přišli k oltáři, na kterém ležela hůl, kolem níž byl ovinut bronzový had. Kněz nám vysvětlil, že je to oltář zasvěcený bohyni Nehuschtan, jejíž sílu tak zázračně používá lékař, kterého jsme slyšeli při naší první návštěvě. Oltář připomíná velké divy, které v dávné době Bůh konal pro Izrael, když pálili kadidlo před bronzovým hadem, kterého dal udělat Mojžíš (viz 2 K 18,4).

Na konci sálu stál velký oltář s obrazem, na kterém byla vyobrazena majestátná postava v životní velikosti. Když se můj přítel zeptal na tento obraz, kněz odpověděl: “Tento obraz jsme mistrovi věnovali my všichni. “Jak se jmenuje?” zeptal jsem se. Pyšně dodal: “Bůh s námi.”

Když si ještě dnes vzpomenu na onen obraz, který jsem tenkrát tak obdivoval, musím potvrdit, že osoba na něm zobrazená jevila rysy mimořádného intelektu. Měla vysoké čelo, pronikavé oči a postavu, která svědčila o silné osobnosti muže činu.

Odpověď kněze byla poněkud neočekávaná a nejasná. Rozhodně se netýkala Ježíše Krista. Zaváhal jsem – mluvil o Ježíši Kristu nebo nemluvil? Zeptal jsem se: “Chcete snad říci, že je to skutečný obraz satana?” “Ano, je, a vy se možná divíte tomu, že se nepodobá zvířatům.” Ušklíbl se a dodal: “Promiňte mi, že se směji. Rozhodně se nesměji vám, pánové. Bavím se jen tím, jak se démonským duchům podařilo skrýt svou identitu, že ještě dnes, v době velkého pokroku a vzdělání, většina křesťanů věří teorii o satanu s kopyty a rohy.”

Pak změnil výraz obličeje a zdálo se, jako by na něj dolehly velké starosti. Řekl: “Je nesmírně důležité, aby mladá generace došla k názoru, že v duchovním světě neexistuje žádný mistr a jeho spolupracovníci. Jen tak budou moci úspěšně vládnout obyvatelům této planety po další desetiletí.” (!!!)

Pak se znovu změnil výraz jeho obličeje a důvěrně dodal: “Nic netěší duchy víc, než hledat způsoby, jak z lidí udělat členy přicházejícího satanova království.” (!!!) Zatímco jsme si prohlíželi obrazy a oltáře, satanův kněz nám vysvětloval, že démonští duchové se specializují na různé činnosti. Mají tisícileté zkušenosti s tím, jak zvítězit v boji o nadvládu nad myšlením lidí a nad nebeskými mocnostmi.

Když se Roland zeptal, proč duchové vynakládají tolik času klamáním lidí, obdržel odpověď, že každý člověk, kterého se jim podaří vyřadit z Kristova království, se automaticky stává členem velkého satanova království, které bude na zemi zanedlouho zřízeno. Lidé, kteří zemřou pod vládou satana, opět jednoho dne ožijí. Kristus se svými následovníky má sice v úmyslu ukončit nekompromisní boj mezi oběma mocnostmi tím, že následovníky satana bude chtít spálit, avšak oheň jim vůbec neuškodí, protože mají schopnost ho ovládnout a uhasit. Kdyby mně napadlo o tom pochybovat, měl bych navštívit Indii nebo jinou část světa, kde je černá magie velmi rozvinutá, a viděl bych tam lidi, kteří procházejí ohněm a nemají dokonce spálený ani vlas či chlup na nohou.

Pánové, vidím, že po návštěvě naší modlitebny ve vašich myslích vyvstaly mnohé otázky. Rád bych vás informoval, že my, členové této tajné společnosti zde v Montrealu, tvoříme elitu vzývatelů duchů. Až bude ukončen boj mezi mocnostmi nebe a mocnostmi našeho mistra, a on zde zřídí konečné své království, budeme zastávat vysoká místa, budeme mít autoritu a čest. Budeme bohatě odměněni.

Když bylo postupně oznámeno lidem, že jeho protivník Kristus přijde na svět v podobě člověka, aby si lidi opět získal na svou stranu, rozhodl se náš mistr a jeho pomocníci, že zvolí podobnou strategii jako na počátku, že se přizpůsobí novým podmínkám. Tento předvídavý plán vyžaduje, aby všichni démonští duchové lidem doporučovali takový způsob života, který by je z Kristova království vyřadil. Duchové vybízejí lidi, aby se řídili svými pocity a ne proroky a Kristovým Slovem. Pokud se člověka podaří zmást v této oblasti, není obtížné ovládnout jeho život. Duchové lidem nabízejí různá nepravá učení a pravdy, a lidé je ochotně přijímají. Najednou jsem začal úplně nově chápat duchovní a věčné skutečnosti.

(Cesta do nadpřirozeného světa (online), R. J. Morneau, str. 22-25, 1992)

Roger Morneau byl křesťanským spisovatelem, kromě knihy "Cesta do nadpřirozeného světa" vydanou v nakladatelství Jupos napsal úžasné knihy například: "Když potřebuješ neuvěřitelné vyslyšení modliteb"

Video - Rozhovor s Rogerem Morneau, pokud nejdou titulky spustíte je tlačítkem CC