„Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.“ (Iz 2,19)

Skrytí jedinci byli rozptýleni pro nepřátelství lidí vůči Zákonu Božímu. Byli utiskováni všemi mocnostmi země. Násilím svých protivníků byli rozptýleni do jeskyní a doupat země (dle Žid 11,38), protože jsou věrní a poslušni zákonům Toho, jehož jméno jest Jehovah. Avšak lidu Božímu nastává vysvobození. Jejich nepřátelům se sám Bůh ukáže jako Bůh spravedlivé odplaty. …

Z jeskyní a doupat země, které byly tajnými skrýšemi Božího lidu, jsou povoláni jako Jeho praví a věrní svědkové.

Lidé, kteří vzdorovitě setrvali ve své vzpouře, se stanou naplněním popisu představeného ve Zjevení 6,15-17. V těchže roklích a jeskyních nalézají v listech a v publikacích právě tuto výpověď pravdy na svědectví proti nim. Pastýři, kteří vodí ovce po falešných stezkách, si vyslechnou proti sobě obvinění: „To jste byli vy, kdo jste zlehčovali pravdu. Vy jste to byli, kdo jste nám tvrdili, že Boží Zákon byl zrušen, že byl otrockým jhem. Vy jste byli tlumočníky falešných nauk, když jsem byl přesvědčen, že tito adventisté sedmého dne mají pravdu. Krev našich duší je na vašich kněžských rouchách. … Zaplatíte nyní výkupné za moji duši? … Co si počneme my, kteří jsme naslouchali vašemu překrucování Písma a vašemu převracení pravdy v lež, kterážto pravda by nás spasila, kdybychom ji byli uposlechli?“

Až Kristus přijde, aby uvedl pomstu na ty, kdo vychovávali a vedli lidi, k pošlapávání Boží Soboty, aby zbořili Jeho památník a rozšlapali svýma nohama pastvu Jeho pastvišť (viz Ez 34,18), nářky budou marné. Ti, kteří doufali ve falešné pastýře, měli Boží slovo, aby ho sami zkoumali a poznají, že Bůh bude soudit každého člověka, který vlastnil pravdu a odvrátil se od světla proto, že s sebou přinášelo sebezapření a kříž. Skály a hory je nemohou skrýt před prchlivostí Toho, jenž sedí na trůnu, a před hněvem Beránka. (Letter 86,1900)