„Rozvěž ty čtyři anděly, kteříž jsou u vězení při veliké řece Eufrates. I rozvázáni jsou ti čtyři andělé, kteříž byli připraveni k hodině, a ke dni, a k měsíci, a k roku, aby zmordovali třetí díl lidí.“ (Zj 9,14.15).

Historie národů k nám promlouvá, kdy jeden po druhém zaujímaly v určeném čase své místo, nevědomě tak svědčíce pro pravdu, o níž samy neměly ponětí. I dnes určil Bůh každému národu i každému jednotlivci místo ve svém velkém plánu. Právě dnes jsou lidé i národy měřeny závažím, které je v rukou Toho, který nečiní chyb. Svou vlastní volbou všichni rozhodují o svém osudu a Bůh vše vede k naplnění svých úmyslů. …

Vše, co proroctví předpovědělo, že se má stát až do dnešních dnů, bylo zaznamenáno na stránkách dějin, a můžeme si být jisti, že vše, co ještě má přijít, se splní ve stanoveném pořádku. (Ed 178).

V roce 1840 vzbudilo široký zájem veřejnosti další podivuhodné naplnění proroctví. O dva roky dříve Josiah Litch, jeden z předních kazatelů hlásajících druhý příchod Kristův, uveřejnil výklad 9. kapitoly Zjevení, předpovídající pád osmanské říše. Podle jeho výpočtů měla být tato mocnost svržena „v roce 1840, někdy v měsíci srpnu.“ A jen několik dnů před naplněním tohoto proroctví napsal: „Vycházíme-li z toho, že první období 150 let skončilo přesně tehdy, když se souhlasem Turků nastoupil na trůn Konstantin XI., a že období 391 let a 15 dní začalo po skončení prvního období, pak toto období 391 let a 15 dnů skončí 11. srpna 1840, kdy můžeme očekávat, že osmanská moc v Konstantinopoli bude zlomena. A to se také, jak věřím, stane.“ - Josiah Litch v časopise Signs of the Times, and Expositor of Prophecy z 1. srpna 1840.

Přesně v této určené době Turecko, prostřednictvím svých velvyslanců, přijalo ochranu spojeneckých velmocí Evropy, a tím se samo poddalo křesťanským národům. Tato událost přesně naplnila předpověď. … Adventnímu hnutí byl dán úžasný impuls. (GC 334,335).